1. hodina
Krabí mlhovina
Krabí mlhovina je emisní mlhovina,která se nachází severozápadně od souhvězdí Býka. Na jejím místě se ještě před 7300 lety nacházela velká hvězda, která měla asi desetkrát větší hmotnost než Slunce. Jasně zářila po dlouhé miliony let, vlivem vyčerpání jaderného paliva se však život této hvězdy uchýlil ke konci.
Dostatečně hmotné hvězdy v takovém případě zakončí své aktivní působení obrovskou explozí, jednou z největších, k jakým v současnosti ve vesmíru dochází. Velká část původní hmoty hvězdy je výbuchem supernovy rozmetána do okolí a vytvoří mlhovinu.
Krabí mlhovina je eliptická galaxie, která vzplanula 5. července 1054. Byla pozorovaná hlavně čínskými a arabskými astronomy. Supernova byla viditelná přes 21 dní (i ve dne). Svým jasem překonala i planetu Venuši.
Poprvé ji pozoroval v roce 1731 John Bevis. Mlhovina byla nezávisle objevena v roce 1758 Charlesem Messierem, který ji pozoroval jako jasnou kometu. V Messierovém katalogu se nachází na prvním místě.
Mlhovina byla pojmenovaná krabí podle náčrtku irského astronoma lorda Williama Parsonse, který ji pozoroval v roce 1844. Tento objekt je vzdálený přes 6500 světelných let (2 kpc) od Země; průměr mlhoviny je 6 světelných let. Rozměry této mlhoviny jsou 9x14 světelných let a stále se rozpíná rychlostí přes 1500 km/s.
Skládá se převážně z ionizovaných atomů vodíku a hélia, ale i řady těžších prvků například; uhlíku, dusíku, kyslíku, neonu, síry a železa.
Krabí mlhovina, obzvláště pak její centrální část, je jedním z nejsilnějších zdrojů rádiového, rentgenového a gama záření na celé hvězdné obloze.
Mlhovina je nejjasnější v rentgenové části spektra, proto se využívá jako kalibrační bod rentgenové astronomie. Pro tento účel byla stanovena jednotka miliCrab, která značí tisícinu intenzity jejího vyzařování.
